Country Zone Radio
Následujte nás na Facebooku
Krátké zprávy
20.06.2014

V přípravách je nový životopisný film o další velké country hvězdě a tentokrát se dostane na stříbrné plátno příběh samotného Hanka Williamse. Produkce si již zajistila práva na použití Williamsových hitů jako například "I'm So Lonesome I Could Cry", "Your Cheating Heart" nebo "Hey Good Lookin'". Film ponese název "I Saw The Light" a minulý týden byl oznámen herec, který ztvární hlavní roli. Bude jím britský herec Tom Hiddleston, pro kterého to bude docela nezvyklá role, jelikož naposledy zazářil jako hvězda populárních scifi blockbusterů jako Thor nebo Avengers.

20.06.2014

Před 3 lety byly představeny zbrusu nové ceny s názvem American Country Awards, zkráceně ACA's, které se pravidelně začaly předávat v Las Vegas vždy v prosinci. První tři ročníky moderoval Trace Adkins a o vítězích rozhodovali pouze fanoušci. Jednalo se již o 4. ceremoniál s předáváním country cen - po nejprestižnějších od CMA, přes konkurenční ACM až po ceny televize CMT, CMT Music Awards. Nyní dochází ke změnám a ACA's se přejmenují na American Country Countdown Awards a celá akce se přestěhuje do Nashvillu. ACC Top 40 je jednou z nejúspěšnějších rozhlasových show, kterou po dlouhá léta moderoval Bob Kingsley a v roce 2006 přřevzal otěže Kix Brooks. Otázkou zatím zůstává, zda bude tento ceremoniál moderovat přímo Brooks nebo někdo jiný.

19.06.2014

Kacey Musgraves, která nedávno nahrála koncert pro CMT Crossroads, kde vystupují country umělci spolu s hudebníky z jiných žánrů a vzájemně hrají své známé písně. Kacey Musgraves si jako parťačku vybrala popovou hvězdu Katy Perry, ale tím její hvězdné kolaborace nekončí. Minulý týden strávila Kacey nějaký čas ve studiu, kde natočila duet s Brianem Wilsonem, vokalistou legendární kapely Beach Boys.

11.02.2013

Zpěvačka Gretchen Wilson, která před 8 lety otřásla country světem svými megahity "Redneck Woman" a "Here For The Party", se nyní vrací a v letošním roce plánuje vydat hned 3 desky. Její album "Right On Time", které přinese 12 zcela nových skladeb, vyjde 2. dubna na zpěvaččině vlastním labelu Redneck Records. Na konci května pak ještě Gretchen vydá kolekci remaků svých oblíbených rockových klasik ze 70. let a v závěru roku pak své první vánoční album.

11.02.2013

2. dubna vyjde album k poctě Johna Denvera, který v roce 1997 zahynul při leteckém neštěstí. Denverovy písně si zazpívala směsice interpretů z různých žánrů, přičemž country na této kompilaci zastupuje Emmylou Harris se skladbou Take Me Home Country Roads" a kapela Old Crow Medicine Chow s písní "Back Home Again".


více
Následujte nás na Twitteru

Rozlučka s Brooks & Dunn

Autor: Petr Mečíř

foto: CountryZone.net
Reportáže 18.09.2010

Na úplný úvod musím říct, že má cesta za Brooks & Dunn byla velmi dlouhá a komplikovaná. Poprvé jsem toto legendární duo viděl naživo v roce 2005 v Severní Karolíně, kam jsem se dost strastiplně dostával z Myrtle Beach ve vedlejším státu.

Podruhé jsem na ně jel podobně komplikovaně o 3 roky později do Lousville, KY, což obnášelo několikahodinový noční pochod neobydlenými čtvrtěmi. Když jsem se pak druhý den vrátil do Nashvillu, dozvěděl jsem se, že mi Jo Walker-Meador, bývalá ředitelka CMA, na tento koncert s Brooks & Dunn domluvila meet & greet, ale když mi volala, byl jsem již na cestě mimo signál. Když jsem se dozvěděl, že jsem tedy měl na pokladně obálku s mým jménem a nevěděl o tom, pokoušely se o mě mrákoty.

V té době už jsem měl několik let registrované domény ronniedunn.com, ronniedunn.net a kixbrooks.net, na které byly přesměrovány profily B&D z mých stránek Country Zone.

Když v létě 2009 Kix Brooks a Ronnie Dunn oznámili rozchod a pokračování ve svých sólových kariérách, kontaktoval jsem Ronnieho Dunna a domény mu nabídl. Byla to pro mě opravdu čest, že jsem měl možnost jim takto pomoci. Asi jsem mohl domény slušně prodat a občas nabídky opravdu dostával, nicméně mně bylo jasné, že by tito spekulanti pak Brooks & Dunn vydírali, a proto jsem byl rozhodnutý, že je dám jedině přímo jim a nebo na nich ponechám mé fanouškovské stránky, což jsem taky Ronniemu napsal. Nic jsem na ně nežádal, ale zmínil jsem, že kdybych se s nimi mohl setkat a případně udělat rozhovor, byl bych moc rád. Ronnie mi poslal moc milou odpověď, slíbil rozhovor a hned mě propojil se svojí manažerkou, která se pak postarala o převod domén.

Ronnie DunnDo začátku velkolepého rozlučkového turné The Last Rodeo zbývalo třičtvrtě roku, až jsem se bál, jestli na mě do té doby nezapomenou. Nezapomněli a dostal jsem potvrzené termíny na rozhovor do Nashvillu a VIP lístky na koncert do Atlanty o týden později.

Naplánoval jsem si kolem těchto termínů třítýdenní dovolenou a když jsem pak v červnu konečně dorazil do Nashvillu, v den mého příjezdu bylo na stránkách Brooks & Dunn oznámeno, že Ronnie Dunn je nemocný, lékař mu nařídil absolutní hlasový klid a všechny koncerty na dalších 3 týdny jsou buď zrušeny nebo přesunuty. Taková smůla!!!

Přestože měl management Brooks & Dunn plné ruce práce s přesuny asi 12 megakoncertů, jejich manažerka se mi velmi snažila pomoci a dokonce se pokoušela přes svého bratrance u Delty protekčně přebookovat mojí nepřebookovatelnou letenku. Bohužel se to nepovedlo, ale jelikož jsem byl tak blízko a byla to opravdu poslední šance vidět Brooks & Dunn pohromadě, rozhodl jsem se to nevzdat a podniknout ještě jednu cestu do Států o měsíc později. Jako nejdostupnější lokalita mi vyšel koncert v Little Rock v Arkansasu na konci srpna, kam jsem si nechal zajistit rozhovor i lístky.

 

Když jsem přišel do arény v Little Rock, ujal se mě road manager, který mě zavedl za Ronniem, který mě k mému překvapení přivítal jak nějakého starého přítele a pobavilo ho, když jsem ho důvěrně oslovil jeho přezdívkou "Cowboy". Způsob, jakým jsme se přivítali, jejich manažera zmátl natolik, že si myslel, že se známe již hodně dlouho. Ronnie řekl, že Kix zrovna spí a že on jde ještě do posilovny, Brooks & Dunntakže kvůli rozhovoru se sejdeme až za hodinu. Manažer mě zatím provedl zákulisím a ukázal veškerou světelnou, zvukovou i video techniku a to včetně legendárních odpalovačů konfet pro píseň "Only In America".

Překvapilo mě, jaký obrovský respekt a úctu mají všichni pracovníci před svými slavnými šéfy a že i manažer, který pro ně pracuje už přes 15 let, oslovuje Ronnieho do telefonu "Mr. Dunn."

Když konečně nastal čas rozhovoru, dostal jsem od manažera 10 minut a poté nás nechal o samotě. Nastalo však něco, co se mi ještě u žádného rozhovoru nestalo, a sice, že Kix a Ronnie dobré tři munity zpovídali mě. Chtěli, abych jim řekl něco o sobě, jaká je obliba country v Čechách, kdo tam jezdí vystupovat, kolik lidí chodí na koncerty atd.

Celý rozhovor byl nádherně uvolněný a oba byli úžasně přátelští a vtipní. Ronnieho jsem párkrát překvapil svými znalostmi, třeba když jsem se ptal na jeho pokus o překonání světového rychlostního rekordu na solném jezeře v Bonneville nebo na jeho protiobamovský song, který vydal pod pseudonymem.

Na závěr rozhovoru jsme se všichni vyfotili a docela jsem je pobavil, když jsem si pak vyhrnul rukáv a požadoval druhou fotku s mýRonnie Dunn & Petr Mečířm tetováním s logem Brooks & Dunn. Ronnie se ještě ujišťoval, zda mám vše, co potřebuji včetně backstage passu a vyzval mě, abych na ně počkal za jevištěm po koncertě, abychom se ještě rozloučili. Kix mě poté pozval na večeři v zákulisí, kde jsem se potkal s Mirandou Lambert, kterou měli v Little Rock jako předskokanku. Trochu mě ale mrzelo, že zrovna tento koncert neotvírá Merle Haggard, kterého měli mít na několika koncertech o týden později.

Pak již začal koncert předskokana, šestnáctiletého Tylera Dickersona, následovaný Mirandou Lambert. Miranda byla docela dobrá, ale jelikož jsem tam nebyl kvůli ní, tak jsem se asi po čtvrté písničce přesunul zpět do zákulisí a šel na oficiální meet & greet s Brooks & Dunn spolu s asi 60 vylosovanými členy fanklubu, protože jsem nebyl úplně spokojený s fotkami, co pořídil manažer.

Vzpomněl jsem si na slova Loudilly Johnson, prezidentky mezinárodní asociace fanklubů, která říká, že žádný umělec se nechová ke svým fanouškům lépe, než právě Brooks & Dunn a na vlastní oči jsem mohl vidět, že tomu tak opravdu je, jak velkoryse a mile každého přijali a s každým prohodili pár slov. Vyfotil jsem se s nimi tedy znovu a to už zbývalo jen pár minut do začátku hlavního koncertu.

 

Přestože se jednalo o jeden z posledních koncertů slavného dua, nikdo neměl chuť truchlit a show začala velmi energicky svižnými peckami "Play Something Country", "You Can't Take The Honky Tonk Out Of The Girl" a "Mama Don't Get Dressed Up For Nothing", při níž zpívající Brooks běhal po rampě s kamerou na rameni a snímal diváky, zatímco Ronnie opět mlátil na cowbell a tradičně si házel s paličkou.

PoKix Brooks party vypalovačce "Put A Girl In It" bylo tempo zvolněno a Ronnie zahrál působivou baladu "I'll Never Forgive My Heart".

Poté se slova ujal Kix a zahrál svůj největší hit "You're Gonna Miss Me (When I'm Gone)".

Po největším hitparádovém hitu "Ain't Nothing 'Bout You" se Dunn vzdálil a Brooks, který byl celkově daleko výřečnější, po krátkém povídání s publikem akusticky zahrál novou píseň "Last Rodeo", která byla poctou jeho spolupráci s Dunnem.

Následovala Kixova historka o tom, jak zapomněl na party své ženy a šel pít s kamarády a když se pak pozdě vrátil domů, jeho žena tam nebyla a on pak o tom napsal píseň "Lost And Found." V úvodu písně zazpíval několik pasáží velmi dlouze a vysoko, načež se ohlédl za sebe, jestli je tam Dunn a pobaveně prohodil do publika: "On nesnáší, když tohle dělám!"

Když se vrátil Dunn, zahráli superbalady "That's What She Gets From Loving Me" a "It's Getting Better All The Time" a do toho si povídali s publikem.

V hale byla naprosto neuvěřitelně intimní atmosféra, kdy sedmitisícový dav byl naprosto potichu a úplně hltal každé jejich slovo.

Ronnie žertem vyprávěl, že přičina jejich rozchodu je v Kixově klobouku a že když před 20 lety začínali, management jim na stůl rozložil různé kovbojské relikvie a fakt, že Kix sáhl právě po klobouku, je už tehdy předurčilo k rozchodu. Aby prý Dunn dokázal, že je taky "kovboj", nechal si na levé předloktí vytetovat obrovský nápis "COWBOY."

Po novější písni "Cowgirls Don't Cry", kterou Ronnie napsal o Rebě McEntirě, oznámili, že by chtěli zahrát nějakou starší věc, načež začali hrát akusticky "HowRonnie Dunn Long Gone", která pak přešla do plné verze se celou kapelou. Tato část koncertu byla jednou z nejpůsobivějších, kdy oba dva stáli těsně vedle sebe na samém konci rampy uprostřed kotle obklopeni diváky.

Jedna z mých otázek, na kterou během rozhovoru nedošlo, byla ohledně videoklipu k duchařské písni "South Of Santa Fe", který je podle mě hotovým mistrovským dílem a přitom je naprosto nedoceněný a téměř zapomenutý. K mému překvapení pak začal Kix vyprávět, jak kdysi natočili takový miniwestern, začal zpívat právě "South Of Santa Fe" a na obřím plátně byl promítán onen videoklip.

Kix Brooks obecně zpíval během koncertu mnohem více sólových písní, než bývalo zvykem, což možná bylo záměrné s ohledem k plánovanému nastartování jeho sólové kariéry, aby si každý připomněl, že je také schopný zpěvák, přestože většinu jejich hitů zpíval Dunn.

Z dnešního pohledu, kdy si od rozpadu dua Brooks zahrál už ve dvou westernech, dává nyní smysl i ona anabáze s pouštěním videoklipu k "South Of Santa Fe".

Následovala akustická verze dalšího velehitu "Red Dirt Road", po níž přišla slavná balada "Believe".

Brooks pak zahrál svůj oblíbený rozverný kousek "She Likes To Get Out Of Town", po kterém se ze stropu spustila obří stříbrná koule, změnila se světla a Dunn zahrál "Neon Moon", jeden z jejich prvních hitů. V závěru písně přišel na podium předskokan Tyler Dickerson a jelikož prý hráli v jeho rodném městě a chtěli mu splnit sen, zazpíval si Dickerson závěr písně spolu s Dunnem.

Pomalu se blížilo velké finále a Brooks hrál svůj Brooks & Dunnposlední kus "Rock My World (Little Country Girl)". Obří nafukovací kovbojky, které se v tento okamžik vždy na podiu začínaly nafukovat, tentokrát chyběly. Brooks běhal po podiu a rampě a na všechny strany ze speciálního děla střílel do publika trička.

Následoval patriotický megahit "Only In America", během kterého jsem se přemístil až ke stropu arény, abych se pokusil vyfotit velkolepou kanonádu červených, bílých a modrých konfet. Nástup amerických vojáků na podium ke konci písně tradičně v hale vyvolal jásot hraničící s šílenstvím.

Po posledním songu, kterým nemohlo být nic jiného, než "My Maria", se Brooks & Dunn ztratili v zákulisí, aby se po dlouhých minutách burácení celé haly vrátili na poslední dva přídavky "Boot Scootin' Boogie", kdy Brooks opět vytáhl dívku k tanci na jevišti, a úplně poslední třešinku v podobě jejich prvního singlu "Brand New Man".


Koncert byl naprosto fantastický, z těch tří, co jsem měl možnost vidět, absolutně nejlepší. Bylo znát, že se na posledním turné snaží dát fanouškům maximum. Postával jsem pak v zákulisí, kde se Brooks a Dunn fotili s jednotkou vojáků. Jak jsem pochopil, tak na každém koncertě mají pozvaných několik místních vojáků, kteří pak napochodují na podium v závěru "Only In America." Jak jsem tam tak stál, všiml si mě Dunn a šel ke mně a hned se k němu připojil i Brooks a ještě jsme si chvíli povídali, než jsme se rozloučili a oba definitivně zmizeli chodbou směrem ke svým autobusům.

 

Nedovedu si představit lepší rozloučení, než jaké jsem zažil v Little Rock a teď jen doufám, že časem vyjde nějaký jejich koncert na DVD, natočených jich mají dost. Stejně tak věřím, že jsem se s nimi neviděl naposled. Ronnie mi řekl, že výhledově plánuje navštívit Prahu, tak jsem mu nabídl průvodcovské služby a domluvili jsme se, že zůstaneme v kontaktu.


SET LIST:
01 Play Something Country
02 You Can't Take The Honky Tonk Out Of The Girl
03 Mamma Don't Get Dressed Up For Nothing
04 Put A Girl In It
05 I'll Never Forgive My Heart
06 You're Gonna Miss Me When I'm Gone
07 Ain't Nothing 'Bout You
08 Last Rodeo
09 Lost And Found
10 That's What She Gets For Loving Me
11 It's Getting Better All The Time
12 Cowgirls Don't Cry
13 How Long Gone
14 South Of Santa Fe
15 Red Dirt Road
16 Believe
17 She Likes To Get Out Of Town
18 Neon Moon
19 Rocky My Wolrd (Little Country Girl)
20 Only In America
21 My Maria


ENCORE:
22 Boot Scootin' Boogie
23 Brand New Man

 

ROZHOVOR S BROOKS & DUNN

 


(C) Petr Mečíř 2010. Všechna práva vyhrazena.