Rodney Crowell: Vince Gill je bohatší, slavnější, hezčí a umí hrát. A já jsem ho všechno naučil!

Tvé poslední album Sex & Gasoline je vůbec prvním, které sis neprodukoval sám. Jaké to bylo pracovat s jiným producentem?

"Nikdy jsem si neměl produkovat vlastní alba a odteďka pokud nebude nějaký producent, který se o to postará, tak nic dělat nebudu. Je s tím strašně práce! Když produkujete, musíte se soustředit a být objektivní. Jako umělec byste ale měli naopak být subjektivní."

Ještě před 15 lety platilo, že pokud umělec neprodával platinové nebo alespoň zlaté desky, nemělo smysl hudbu vůbec tvořit a nahrávací společnosti se jich zbavily. Jak se pro umělce, kteří již delší dobu neměli hit v rádiu, změnil přístup k tvorbě muziky?

"Tohle mě příliš neovlivňuje, protože se tím neřídím. Pokud byste měli žít nebo zemřít jen na základě toho, zda vás budou hrát v rádiu, je velmi pravděpodobné, že se v byznysu dlouho neudržíte. Pokud však máte štěstí a podaří se vám vybudovat posluchačskou základnu, kterou zajímá, co děláte, pak můžete pokračovat v práci. Já už tolik desek neprodávám, ale stále mám spoustu věcí na práci. Můžu dělat cokoli se mi líbí a to je vše, co potřebuji."

Před týdnem jsem dělal rozhovor s Vincem Gillem a ptal jsem se ho, jak jste si navzájem hráli na housle ve videoklipech na housle 'Big Heart' a 'What The Cowgirls Do'.

"Já jsem hrál na housle v jeho klipu? No, věc se má takhle: On umí na housle hrát a já ne, takže u něj to bylo víc autentické. Já pouze předstíral, že na ně hraju. A Vince je taky daleko hezčí ženská než já." (poznámka: narážka na videoklip 'It's Hard To Kiss The Lips At Night') "Jediná věc, ve které vedu já, je to, že jsem starší než Vince. On je bohatší, slavnější, je hezčí ženská a umí hrát na housle. A já ho naučil všechno, co umí!"

Je pravda, že Johnny Cash na tebe byl naštvaný za to, že jsi změnil melodii ve skladbě 'I Walk The Line Revisited'?

"Ano, je, ale jen dokud nezjistil, co přesně dělám. Byl chvíli naštvaný, protože si myslel, že jsem jen použil jeho slova a mou melodii. Nevěděl, co přesně z toho bude. Když se to dozvěděl, přišel do studia a pravdu skvěle to nazpíval. Byl to velmi soutěživý muž. Já si jen řekl 'OK, jestli je tohle pro tebe dost dobré...'"

Jak se ti pracovalo s Chely Wright na její desce 'Notes To The Coroner'?

"Ah, Chely prostě miluju. Je jako moje sestra. Z celého srdce ji miluju jako sestru, je pro mě rodina. Je to přátelství, které vyústilo v natočení desky."

Byl jsem docela překvapen použitím vulgarismů v některých z jejich nových písní. Diskutovali jste o tom?

"Myslíš jako slova fuck, damn a shit?"

Ano, v country je to dost neobvyklé a ještě více překvapující slyšet to od Chely.

"Jo, je to skvělé. Já sám jsem ji podpořil, aby to tam dala. Jen jim ukaž, že tě opravdu znají, holka!" (smích)

Jaký byla tvoje nejvzácnější zkušenost z působení v Hot Bandu Emmylou Harris?

"Nejvzácnější zkušenost? Seznámit se s Emmylou a získat v ní celoživotního přítele. Je jednou z nejlepších osobností v našem oboru. Velmi loajální, skvělá, skvělá žena, pak taky skvělá muzikantka a fanastická lidská bytost."

Kde v Evropě jsi všude hrál?

"Ještě nikdy v České republice. Hrál jsem ve Skandinávii, Švédsku, hodně krát v Irsku, Itálii, Belgii, Anglii, Francii a Německu."

A pozoruješ nějaký rozdíl mezi Evropou a Amerikou?

"Ano, Evropani jsou chytřejší. Žijí smysluplnější životy."

Co nějaké rozdíly v reakcích publika?

"Je tam jazyková bariéra, takže vtipy ne vždy fungují, protože nepochopí skrytou ironii. Ale dobrá hudba je opravdu univerzálním jazykem. Lidé si při ní cítí dobře a navíc je je v ní obsazen faktor pravdivosti a autentičnosti. Dobře to funguje ať už jedete kamkoliv."

OK, děkuji za rozhovor.