Na albu Lucky One je několik písní, které jsou původními demo nahrávkami, které jsi nahrál ve svém domě. Kolik demo nahrávek s takové kvalitě ještě máš, které by se daly vydat na albech?
"No, je to legrační, ale novou desku s názvem 'Sinners & Saints', kterou vydám teď v září [2010], jsem celou natočil u mě doma. Úplně celou. A ano, zní to fakt skvěle. Věnoval jsem jejímu natáčení spoustu času a všechno udělal doma. Bavilo mě to, dal jsem si s ním hodně práce."
Na albu Lucky One jsi napsal všechny písně. Je tam nějaká, na kterou jsi obzvlášť hrdý?
"Každé album je pro mě něčím zvláštní a pokud mám vybrat jedinou píseň, nejsem si jistý, že mám jednu nejoblíbenější. Líbí se mi všechny z různých důvodů a všechny pro mě byly ve své době zvláštní. Velmi neobyčejnou byla pochopitelně skladba 'Today' a bylo skvělé na ní pracovat s mnoha odlišnými muzikanty. Všechny ale bylo zábavné točit a všechny byly nějak odlišné a zvláštní."
Lucky One jsi vydal na svém vlastním labelu. Jaká je největší výhoda a nevýhoda řízení vlastního labelu?
"No, tak začněme nejdřív s výhodami. Myslím, že hlavní výhodou je, že můžete dělat přesně to, co chcete a po kreativní stránce je to nádherná věc, a proto také hlavní důvod, proč to tak rádi děláme. Nevýhodou je možná to, že nemáte silnou podporu a distribuci, kterou poskytují velké labely. Ale tohle je věc, která se začíná měnit, protože alespoň v Americe už nejsou skoro žádné obchody s hudebninami. Od teď bude veškerá muzika formou downloadů a přestože jsem velmi nerad, že se toto děje, je to teď svým způsobem lepší a snazší pro umělce. Umožňuje to umělcům a především těm, kteří provozují své vlastní labely, dostat výsledek své práce snáze mezi lidi než muset záviset na distributorovi nebo nahrávací společnosti, aby dodali jejich nahrávky do obchodů. V dokonalém světě by bylo sice hezké, kdyby se vaše desky prodávaly v obchodech, ale ony už tu ani ty obchody nejsou. Všechny obchody s deskami postupně zavírají. Tohle říkám, protože jsem, ironicky řečeno, ohledně tohoto úpadku našeho průmyslu optimistický. Všude se teď totiž otvírají malé obchůdky s cédéčky 'U mamky a taťky', které jsou nezávislé, a tak se to svým způsobem vrací tam, kde to bylo. Ohledně této části jsem tedy optimistický. Vím, že je smutné, že se velké obchody s deskami zavírají, ale možná to tak má být a možná bychom zase měli nakupovat desky v malých obchůdkách."
Na album After Hours jsi nahrál skladeb Dwighta Yoakama. Je pro tebe hudba inspirací?
"Ano. Nepovažuji Dwighta za nového umělce, je spíš mým současníkem, ale ze všech mých současníků má jeho hudba takovou nadčasovou kvalitu a já se tyto skladby tak pokoušel interpretovat na mé album."
Byl jsi někdy v Čechách?
"Ještě ne."
A víš něco o mé zemi?
"Jistě, znám dost lidí, kteří navštívili Prahu a říkají, že je to jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. Já v Praze nikdy ale třeba mě tam dostane tento rozhovor. Rád bych se tam podíval."
Kde v Evropě jsi zatím hrál?
"Byl jsem v Itálii, pak jsme hráli v bývalé Jugoslávii, Irsku, Skotsku, Anglii, Švédsku, Švýcarsku a Holandsku. Počítám turné s Mavericks i sólově."
Pozoruješ nějak rozdíly v evropském a americké publiku?
"Tuto otázku dostávám docela často. Je to srandovní, ale ten přístup publika je opravdu stejný, ale myslím, že se mění spolu s koncertními sály. Nikdy jsem si nevšiml velkých rozdílů v publiku. Kde ale rozdíl vidíte, je koncertní sál. Třeba vystoupení v baru jako dnes mělo určitou milou atmosféru a pak když hrajete ve větším sále, musíte to pojmout jinak. Takže si myslím, že rozdíl je v těch místech konání a ne v publiku. Lidé neustále hledají rozdíly v publiku, ale já žádné nevidím. Možná, že nějaké publikum je více rezervované, ale pokud diváci přijdou na vaše vystoupení, tak už jsou většinou nadšení a myslím tedy, že rozdíl je právě v té místnosti a ne v nich."
Udržuješ kontakt s bývalými členy Mavericks?
"Jo, jsme v kontaktu. Občas se s nimi vídám."
Mavericks jste už jednou obnovili. Je tu nějaká šance, že byste to ještě zkusili dát dohromady?
"Nevím. Já jsem velmi zaneprázdněn, teď mi vychází nová deska a není to tak, že bych říkal, že se to už nikdy nestane, ale pochybuji o tom. Vážně o tom pochybuji. Taky si myslím, že ostatní kluci jsou také zaneprázdněni jinými záležitostmi. Takže těžko říct."
OK, tak děkuji za rozhovor.
(C) Petr Mečíř 2010. Všechna práva vyhrazena.