Quintin na mou počest uspořádal velmi milou party "Welcome to Texas, Peter!", na kterou se dostavila větší část Trevinovy kapely, až bohužel na Ricka, který, jak jsem se dozvěděl, se podobných společenských akcí většinou straní. Texasané jsou hrdí na svou tequilu a trvali, abych si zkusil, ale jak poté sami uznali, hvězdou večera se stal můj Rudolf Jelínek ("Peter, your drink made tequila look not good!"). 
Po návštěvě Austinu jsem pokračoval do Sealy, TX, kde mě již čekal Joe Ladd, manažer Marka Chesnutta. Joe dlouhá léta působil jako programový ředitel největší country stanice v Houstonu, pořádal spousty koncertů, kde mimo například opakovaně vystupoval George Strait dávno předtím, než se stal slavným. Joe mi doma ukazoval své ceny CMA pro Rozhlasovou osobnost roku z let 1988 a 1989 a také svoji nejnovější trofej potvrzující členství v Country Music DJ Hall of Fame. Jeho dům připomínal spíše muzeum a všude po domě visely fotografie s věnováním (např. "Joe, I love you more than life itself, Lee Roy Parnell"). Joe mi vyprávěl spoustu historek, například jak Dwight Yoakam před vydáním svého debutového alba, přiletěl do Houstonu, přehrál Joeovi desku a zeptal se ho, jaký song by zvolil jako první singl, Joe odpověděl "Honky Tonk Man", Dwight ho skutečně poslechl a píseň se stala prvním Dwightovým hitem.
V noci jsme odjeli na okraj Houstonu, kde jsme nastoupili na autobus Marka Chesnutta. Většina posádky již spala, jen houslista Shawn a asistent Brian stále vesele popíjeli. Jelikož si Mark vzal na koncert do Brownsville, kam jsme směřovali, i svého syna Waylona, nezbylo pro mne volné lůžko a spal jsem na kožené sedačce vepředu. Zájezdní autobus je skutečně jako pojízdný hotel. Za kabinou řidiče je zařízený obývák s koženými sedačkami, domácím kinem a barem, následuje koupelna s kuchyňkou, dále dvanáct lůžek pro kapelu a tým a na konci autobusu je soukromý sektor interpreta s jeho lůžkem, sedačkou a druhým barem. 
Do Brownsvillu, který leží na hranici s Mexikem, jsme dorazili ráno a ubytovali se v hotelu. Přestože má celá kapela zaplacený hotel, všichni ho používají pouze k jídlu a sprše, jinak veškerý čas tráví "doma" v autobuse. V poledne jsme se přesunuli na místo koncertu, který se konal v klasické texaské tančírně, kde byl hodně znát vliv Mexika. Po obědě proběhla zvuková zkouška, která byla výjimečná v tom, že Mark měl ten večer vůbec poprvé zahrát dvě nové písně z posledního alba Rollin With The Flow - písně "Live To Be 100" a "If The Devil Brought Your Roses".
Po zbytek odpoledne jsme v autobuse střídavě koukali na americký fotbal a klipy na GAC. Jelikož je Mark typický redneck, který si nebere servítky, bylo s ním sledovat klipy velmi zábavné a dozvěděl jsem se mnoho zajímavostí a klípků na jeho kolegy.
Během večerního koncertu bylo znát, že je Mark v Texasu skutečně superhvězdou. Přestože lístky stály 100 USD, což překvapilo i samotného Marka, bylo vyprodáno. Publikum během koncertu téměř šílelo a opět se projevil vliv blízkého Mexika poměrně divočejší zábavou než která je vidění v Evropě, ale i jinde v USA. Příkladem může být přítomnost početné ochranky kolem podia s pistolemi u pasu. Přestože Mark při svých koncertech obvykle pije větší než malé množství alkoholu, v Brownsville cítil kvůli nezvykle vysokému vstupnému zodpovědnost vůči divákům a první rundu panáků, kterou mu fanoušci objednali přímo na podium, přijímal s velkými rozpaky. Svoje dilema ale vzápětí vyřešil, když se publika přímo zeptal: "Opravdu chcete, abych pil? Zaplatili jste si 100 dolarů a já bych nerad něco zmršil..." Následné obrovské burácení vybízející k přípitku rozhodlo. 
Mark odehrál naprosto strhující koncert včetně nových písní na podporu nového alba. Po skončení show se musel ihned odebrat do svého autobusu, protože jinak by ho místní snad roztrhali. Zatímco kapela balila aparaturu, Mark už vesele popíjel a hlasitě pouštěl Jenningsovy staré nahrávky. V závěru večera se mi naskytla jedinečná příležitost zažít Marka v roli šéfa. Zatímco zvukaři a kapela po koncertě balili a nakládali, Shawn a Brian se bavili s místními děvčaty, na balení se vykašlali a Shawn dokonce nechal na podiu své housle, které mu nakonec vzal zvukař Kenny. Mark se ale tak dopálil, že si muzikant ani nedá pozor na vlastní nástroj a rozhodl se mu je schovat. Když autobus odjel zpět k hotelu a někdo se Shawna zeptal na housle, ten začal zděšeně pobíhat po autobuse a každého se na housle ptát. Mark, stejně jako zbytek posádky, ho však nechali se v jeho problému koupat. Přestože jsem byl pozván na několikadenní turné, s kapelou jsem se po prvním koncertě rozloučil a zůstal v hotelu v Brownsville, odkud jsem se ráno se vrátil do Nashvillu, protože jsem nechtěl zmeškat Martinu McBride a Wynonnu v Grand Ole Opry, navíc když už jsem na tu show měl domluvenou propustku do zákulisí. Nevím tedy, jak dlouho Shawna nakonec trápili, faktem ale je, že ve tři hodiny ráno, když mě vysadili u hotelu, majitel tančírny byl již na cestě, protože mu Shawn telefonoval o zapomenutých houslích a měl se s ním pro ně vracet...
(Joe Ladd, Petr Mečíř a Mark Chesnutt - Brownsville, TX, 23.8.2008)
Markův setlist z Brownsville:
01 Bubba Shot The Jukebox
02 Old Flames Have New Names
03 Brother Jukebox
04 I Just Wanted You To Know
05 Thank God For Believers
06 Old Country
07 What A Way To Live
08 It Wouldn't Hurt To Have Wings
09 Heard It In A Love Song
10 Rollin' With The Flow
11 Going On Later On
12 If The Devil Brought You Roses
13 Come On In (Whiskey's Fine)
14 Talking To Hank
15 Too Cold At Home
16 Live To Be 100
17 I'll Think Of Something
18 Blame It On Texas
19 It's A Little Too Late
20 Big Mamou
21 Whiskey Bent And Hell Bound
22 Whiskey River
23 It Sure Is Monday
24 Gonna Get A Life
25 Going Through The Big D
(C) Petr Mečíř 2008. Všechna práva vyhrazena.
