Jak vůbec došlo k vašemu pozvání do Kanady?
„Přišly jsme k tomu zcela náhodou. Naše členka Vendula pracovala na lodi a přes ní jsme získaly nějaké kontakty. Podařilo se nám zkontaktovat jednoho manažera z Kanady, který v minulosti pracoval pro Eagles a Kiss. Poslaly jsme mu spoustu materiálů a jemu se podařilo prosadit nás jako naprosto neznámou kapelu na největší kanadský festival v Merritt Mountain. Když jsme tam přijely, naše vystoupení se jim moc líbilo a pozvali nás na příští rok znovu.“
Jak dlouho jste se na cestu připravovaly? Přizpůsobovaly jste nějak repertoár pro kanadské publikum?
„Připravovaly jsme se docela dlouho. Hrajeme americkou country, ale spíše v evropském provedení. Naše hudba není tak tvrdá a americké kapely mají přece jen blíže k trochu tvrdšímu projevu. Naše nahrávky se kanadské straně moc líbily, ale chtěli si to namíchat po svém a přidat více basů a bicích. Musely jsme pro ně tyto nahrávky připravit a zároveň upravit repertoár. Hrajeme převážně převzatou tvorbu, ale také jsme musely mít nějaké vlastní nahrávky, protože ty se pak dávají do rozhlasu. Show je postavena zejména na převzaté tvorbě a známých hitech v našem provedení. Lidem se to líbí tady i v Americe.“
Jaká byla cesta?
„Letěly jsme 12 hodin. Dvě hodiny do Amsterdamu a deset hodin do Vancouveru. Vezly jsme poloviční aparaturu, protože většinu tam měli, ale stejně jsme si něco musely vézt s sebou. Váha nákladu musela přesně odpovídat, ale my měly nadváhu, kterou jsme si musely zaplatit. Také jsme vezly speciální zavazadla, která se nesměla rozbít, ale samozřejmě se něco rozbilo. Po příletu do Kanady jsme si docela užily na imigračním oddělení na letišti. Strávily jsme tam několik hodin a všechno nám kontrolovali. Byla tam obrovská fronta lidí, kteří také čekali na propuštění do Kanady a často vraceli zpět celé skupiny. Bály jsme se, aby u nás nevznikl nějaký problém, protože stačí mít třeba jen něco špatně vyplněné. Užily jsme si tam docela hrůzy. Nakonec ale všechno spadlo v okamžiku, když jsme oznámily jméno našeho manažera, za kterým jsme tam letěly. Všichni hned věděli, o koho se jedná a najednou řekli: „Ano, to je všechno v pořádku, můžete jít, nashledanou.“
Kolik koncertů jste v Kanadě celkem absolvovaly?
„Měly jsme dva koncerty v Merritt Mountain a čtyři koncerty mimo. Všechno to bylo v okolí Vancouveru. Jeden byl na dostizích v Hastings a tři koncerty v klubech, z nichž jeden shodou okolností vedl Slovák, který nás tam jako českou kapelu rád vzal.“
Pro jak velké publikum jste hrály?
„Merritt Mountain Festival byl obrovský a vystupovaly na něm takové hvězdy jako Martina McBride, Travis Tritt, Randy Travis a Big & Rich. Trval pět dní, z toho my jsme tam hrály dva. Během celého festivalu se tam vystřídalo asi 100 000 lidí. Měly jsme tam dva vlastní koncerty. Festival začal ve středu a hlavní program byl pátek, sobota a neděle. Příští rok hrajeme na těch hlavních koncertech. Letos jsme festival otvíraly, takže tam tolik lidí nebylo. Přesto na náš koncert přišlo první den asi 1500 lidí a druhý den asi 7000. Všichni říkali, že se nestává běžně, že by na úplně novou kapelu, kterou tam nikdo nezná, přišlo tolik lidí. Když jsme tam po skončení show prodávaly cédéčka, byla tam tak dlouhá fronta, že se na nás přišel osobně podívat manažer celého festivalu. Asi půl hodiny to nevěřícně pozoroval a nakonec nám řekl, že se jim prý za patnáct ročníků ještě nestalo, aby tam stála taková fronta na cédéčka. V neděli tradičně probíhá anketa, kde diváci hlasují o nejsympatičtějšího interpreta za celý festival a my se umístily jako první! Vůbec jsme tomu nemohly uvěřit! První tři interprety vždy zvou zase na příští rok, a proto nás tam opět pozvali. Příští rok budeme hrát na těch hlavních koncertech, kde také vystoupí Shania Twain a Eagles.“
Pozorovaly jste nějaké rozdíly v reakcích publika, než na které jste zvyklé v Evropě?
„Ne, to bych neřekla. Přijímali nás tam stejně jako tady. V Evropě nás lidi znají a projevují se už od první písničky nebo od prvního momentu, kdy nás potkávají venku. Když někam přijedeme poprvé, kde nás nikdo nezná, tak je tam ze začátku trochu cítit nedůvěra. Po prvních třech písních to však spadne, lidé jsou nadšení a zase nás tam chtějí na příště. Dalo by se tedy říct, že reakce publika byly v Kanadě stejné jako tady v Evropě. V Merritt Mountain nás vyloženě připravovali na to, že nás tam lidi nebudou znát a abychom se nedivily, kdyby na nás náhodou nereagovali. My jsme je ale ubezpečily, že se nemusí obávat, protože se nám ještě nikdy nestalo, aby na nás lidé nereagovali. Diváci nás vzali a show se jim moc líbila.“
Měly jste v Kanadě nějaký volný čas na cestování?
„Moc ne, byly jsme tam jen na čtrnáct dní. Odehrály jsme koncert v Dánsku, doma jsme vše rychle přebalily a hned druhý den jsme letěly do Kanady. Po návratu jsme byly doma dva dny a třetí den už jsme zase jel
y do Holandska. V Kanadě jsme měly volno dohromady asi tři dny. Jeden den jsme byly na výletě do hor. Chtěly jsme vidět medvědy, ale to se nám nepodařilo. Málem se nám tam ztratila Vendula, která se rozhodla, že půjde na takovou obrovskou horu pěšky. Rozhodla se, že tam pojede lanovkou a zpátky půjde pěšky, protože by jinak nestíhala focení, na které jsme měly objednaného fotografa. Ona je to takový bláznivý sportovec. Vydala se sama pustinou, šla několik hodin, ale nakonec se jí to podařilo. Bylo to docela odvážné. Řekla nám to až po tom, protože jinak bychom ji samozřejmě na ten samostatný výlet nepustily. Ale Vendula si to může dovolit, protože umí perfektně anglicky, jezdila po světě a vyzná se. Jinak třeba Lindu, tu bych v životě nikdy takhle nepustila. Ani Lucku, prostě nikoho. Také jsme se byly podívat po okolí Vancouveru. Cesta z Vancouveru do Merritt Mountain trvala celý den, tak jsme jely oklikou, abychom aspoň něco viděly po cestě.“
Jak dlouhé turné po Americe plánujete na příští rok?
„Příští rok bychom tam měly jet na měsíc. Festival v Merritt Mountain už máme potvrzený a k tomu se nám náš manažer snaží zorganizovat vystoupení ještě na dalších festivalech. Jeden z nich bude festival Calgary Stampede, který je obrovský a probíhá po dobu asi deseti dnů.“
Překvapilo vás něco během turné po Kanadě?
„Jako vždy, když odletíme na nějaké delší turné, tak se nám tam pokaždé nějaká holka zamiluje a vdá. Už nám jedna zůstala ve Švýcarsku, jedna v Německu, dvě v Austrálii, jedna v Dánsku a teď také bohužel jedna v Kanadě. Když máme velkou tour, tak vždy přijdeme o nějakou členku. Kdybychom se teď připravovaly na další rok do Ameriky, tak musíme počítat s tím, že některá zůstane zase v Americe. Jediné, co mě překvapilo, že když jsme byly v Grónsku, tak tam nezůstala žádná...“
Děkuji za rozhovor.
(C) Petr Mečíř 2006. Všechna práva vyhrazena.