Koncert Diamond Ria byl naplánován na 19:00 a já dorazil k Alabama Theatre v 17:45. Obcházel jsem divadlo a fotil nablýskané trucky a autobusy. Když si tak nadšeně fotím jeden z autobusů, kde se vzal, tu se vzal, najednou kolem mě prošel Marty Roe, pozdravil mě a nastoupil do autobusu! Před sedmou hodinou jsem se odebral do divadla. Seděl jsem na kraji čtvrté řady, což bylo téměř pod pódiem na pravé straně. Koncert začal asi deset minut po sedmé hodině sólem Briana Prouta na bicí. Pak nastoupila celá kapela a v rychlém sledu zahrála vypalovačky "Unbelievable" a "Norma Jean Rilley". Marty přivítal publikum s tím, že v Myrtle Beach hrají již po dvacáté. Úplně vlevo na pódiu stál klavír Dana Trumana, na středu vedle sebe stáli Gene Johnson (mandolína), Marty Roe (zpěv, kytara) a Dana Williams (bass). Vpravo vzadu byla umístěna zvláštní skleněná klec Briana Prouta (bicí). Jimmy Olander s elektrickou kytarou měl zvláštní stupínek úplně vzadu jeviště a když měl nějaké větší sólo, přešel za bouřlivého potlesku zahrát dopředu a zase se vrátil zpět.
Celý koncert měl úžasnou atmosféru a Diamond Rio chrlili jeden hit za druhým. Připomněli své dávné hity jako "Meet In The Middle", "Love A Little Stronger" a "Mirror, Mirror" a rovněž singly z poslední doby "One More Day", "Beautiful Mess", "I Believe" a "One Believer". Členové kapely cestovali po pódiu a vzhledem k tomu, že v sále bylo mírně přisvíceno, často také komunikovali s diváky. Celkem zajímavým zpestřením show bylo házení trsátek do publika. Diamondi zahráli také tři nové písně z právě připravovaného alba, které bude nástupcem úspěšné kolekce Completely, od jejíhož vydání v 
srpnu uplynou již tři roky. Třetí píseň z tohoto bloku, "In God We Still Trust", byla největším okamžikem celého koncertu a diváci se skupině odměnili dlouhotrvajícím skandovaným potleskem ve stoje. Skupina Diamond Rio je známá prokládáním své hudby s prvky bluegrassu a proto jedním z nejpozoruhodnějších okamžiků večera bylo, když se mistr Jimmy Olander chopil banja a za všeobecného jásotu i údivu začal hrát klasiku od Beethovena, která později přešla do bluegrassové směsice. Opravdu neznám jinou country skupinu, jejímž řadovým členem je taková kapacita, jakou je právě Jimmy. Když si například v roce 1996 Steve Wariner vybíral hosty pro své instrumentální album "No More Mr. Nice Guy", kromě Cheta Atkinse, Marka O'Connora, Bely Flecka a dalších špičkových studiových muzikantů byl přizván také Jimmy Olander. Po posledním kousku, velehitu z roku 1997 "How Your Love Makes Me Feel" koncert skončil. Naplněné divadlo však skupinu ještě nepustilo a vynutilo si přídavek. Během poslední písně se členové kapely loučili s publikem a Gene přešel na moji stranu a snažil se roztleskat diváky nad hlavou. Jako první na ráně jsem seděl já, tak jsem zvedl ruce a začal tleskat. Byl jsem ale trochu mimo rytmus. Gene se usmál, pořádně rozpřáhl ruce a názorně tleskl, podle čehož jsem se srovnal. Toto se odehrálo asi v pěti vteřinách, ale stačilo to k tomu, abych pak po nějakou dobu jen vyjeveně zíral.
Po skončení koncertu měli ve foyer setkání fanoušci fanclubu Diamond Ria, na které byl možný vstup pouze s platným lístkem "Meet & Greet". Bohužel, mezinárodní členství ve fanclubu zahrnuje pouze Kanadu a Austrálii, takže Evropanům je tato možnost setkat se s kapelou znemožněna. Jak jsem však vypátral, bylo možné skupinu zachytit před nástupem do autobusu, kde se prý také obvykle v rychlosti pozdraví s fanoušky. Čekal jsem tam a dal jsem se do řeči s několika členy fanclubu, které velmi překvapilo, že jsem z Čech a ještě více, že jsem přijel na kole po dálnici ze 45 km vzdáleného města a zase se vracím zpět. Všeobecné veselí vyvolalo, když jsem zmínil, že ten, jehož nerytmické tleskání Gene v závěru koncertu opravil, jsem byl já. Celkem nás u autobusu čekalo asi 20. První přišel Jimmy Olander. Já jsem začal tleskat a Jimmy šel přímo ke mně a podal mi ruku. Po něm dorazili i ostatní členové až na Briana Prouta a všichni se fotografovali s fanoušky a dávali autogramy. Bylo to velice příjemné rozloučení se skupinou, která na letošní rok chystá svůj veliký comeback.
 (Marty Roe & Petr Mečíř) |
 (Jimmy Olander & Petr Mečíř) |
 (Gene Johnson & Petr Mečíř) |
 (Dana Williams & Petr Mečíř) |
(Dan Truman & Petr Mečíř)
(C) Petr Mečíř 2005. Všechna práva vyhrazena.
