Jste všechny z Jablonce?
"Ne, jen dvě. Jedna je z Tanvaldu, jedna z Prahy a dvě z Chrastavy."
Proč vás je tak málo vidět v Čechách? Máte málo nabídek nebo spíše preferujete ty zahraniční?
"To je složitý. Teď už máme i málo nabídek v Čechách, protože preferujeme většinou zahraniční."
Kde všude cestujete?
"Nejčastěji v Dánsku, potom Švýcarsko, Holandsko, Belgie, Francie, Německo, Rakousko, teď jsme byly v Kanadě, hrály jsme i v Grónsku, Islandu, Faerské ostrovy… Takže je toho hodně."
S jakými zvučnými jmény se můžete pochlubit, že jste společně vystupovaly?
"Rednex, Bellamy Brothers, Suzy Bogguss, Pam Tillis, Wanda Jackson, Charlie McCoy, Lee Ann Womack, BR5-49, Mavericks... no je jejich hodně. Teď v Kanadě to byla Martina McBride, Travis Tritt, no a dnes si přidáme na seznam Chely Wright a Marka Chesnutta."
"A taky Pavel Bobek!"
Podle čeho si vybíráte písničky do repertoáru?
"Podle toho, co se nám líbí."
Sledujete současnou produkci?
"Samozřejmě sledujeme. Každý rok děláme nějaké nové písničky ze současné produkce a k tomu hrajeme ty staré evergreeny. Lidé to chtějí."
Zajímalo by mě, kolik máte doma ve skříních kostýmů.
"No, kostýmů už bylo hodně..."
"To bude ta nejtěžší otázka!"
"Máme momentálně asi šest nebo sedm kostýmů."
"Používáme džínovej, bílej, hnědej, červenej, tygrovanej, maskáčovej, černej..."
Podle če
ho si vybíráte kostýmy na vystoupení?
"Podle prostředí, podle atmosféry, podle pozadí..."
"Podle toho, jak kdo přibere a zhubne, do čeho se vejde..."
"V podstatě podle toho, jak moc se navečeříme..."
"A nejraději hrajeme v pytlích!"
Šijete si kostýmy samy?
"Každá máme svojí švadlenku, tak se vždycky dohodneme na stylu, ale pak si každá vybere svůj střih."
Nechystáte se na turné do USA?
"Teď jsme se právě vrátily z Kanady a Spojené státy pak budou následovat. To bude teď v říjnu. Příští rok tam jedeme znovu a to už bychom tam měly být déle."
Vždy jste používaly automatického bubeníka nebo jste někdy měly živého?
"Měly jsme živé bicí, ale je to už hrozně dávno. Měly jsme několik bubeníků a bubenic a nikdy jsme nebyly spokojené a zjistily jsme, že živý bubeník je nám velmi na škodu, protože ničí naše vokály.
"Nedalo se s tím zpívat tak, abychom se dobře slyšely z odposlechů, protože ty bicí to vždy přeřvaly."
"Navíc co se týče přepravy by to dnes bylo nemožný."
"Občas hrajeme na velmi malém jevišti a to by tam stál jenom bubeník..."
"Také kvůli času - někdy nám dají třeba jen 15 minut na přípravu, ale hlavně je to kvůli přepravě. Jezdí nás osm, šest nástrojů a kdybychom k tomu měly ještě bubny, to už bychom opravdu potřebovaly autobus. Je to vážně nepraktický."
Dočetl jsem se, že s vámi občas vystupují i tzv. budoucí členky...
"To jsou takové čekatelky, kdy se už půl roku předem pomalu připravují a občas si s námi jdou zahrát, abychom si je otestovaly."
"Nemáme za sebe žádné náhradnice a když jsme nemocný, tak prostě máme smůlu a musíme jít hrát."
"Když některá členka odejde, tak to nemůže jen tak oznámit, abychom narychlo někoho sháněly. Už rok dopředu musíme shánět a být připravený, protože pak trvá půl roku zkoušení, aby zapadla do kolektivu. Fluktuace není velká, u nás holky většinou hrajou tak dva, tři, čtyři, maximálně tak pět let..."
"Já jsem šestej rok!"
"Já taky!"
"No vidíš, ty jseš výjimka, ale taky už odcházíš..."
"Já už budu sedmej!"
"Takže členky vybíráme už dlouho dopředu, abychom věděly, jestli jsou schopný nebo ne a budou moci nahradit nějaké odcházející."
Děkuji za rozhovor.
(C) Petr Mečíř 2006. Všechna práva vyhrazena.
