Nedávno ses vrátil z Evropy. Byla to tvoje první cesta?
"Byla to má první cesta coby umělce. V poslední době se hodně zabývám plánováním cest do zahraničí. Nechal jsem si na zakázku vyrobit kytaru z Irsku u chlápka jménem George Lowden a pak jsme je s jedním kamarádem textařem jeli vyzvednout. Já si tam vyzvedl tu mou, on zase svoji a nakonec jsme procestovali Evropu a pořád psali nové písně, ze kterých pak vzniklo mé album 'Let Them Be Little'. Většinu toho jsme napsali v Anglii, v Irsku, v Amsterodamu. I když v Amsterodamu jsme toho moc neudělali..." (smích)
Byl jsi někdy ve Francii, Německu nebo Švýcarsku?
"Nebyl jsem ani ve Francii ani v Německu, ale zjistil jsem, že má rodina pochází původem z Bavorska. Vystopovali jsme své předky až do Bavorska, na což jsem docela hrdý, protože z té oblasti pochází řada slavných skladatelů."
Přijeď někdy do Čech, navštiv Prahu.
"Myslíš, že by se jim tam moje hudba líbila?"
No, upřímně řečeno country v Čechách moc nefrčí, prakticky se tam nehraje ani na žádném rádiu. Ale aspoň soukromě bys měl navštívit Prahu i tak.
"To musíme změnit! Musíme lidi hudebně vzdělat. Vždyť country je hudbou o životě. Jestli by se tam našly nějaké příležitosti, kde bych mohl zahrát, protože poochopitelně nikdo tam moje jméno nebude znát, tak jim můžeme přivézt skvělou muziku. Mým cílem teď je se během dvou tří let zaměřit hlavně na koncertování v zahraničí. Dlouho jsem na tu příležitost čekal a nyní je skvělé, že můžu cestovat a otevírat koncerty Kennyho Rogerse. Takže na to teď chci navázat."
Vsadím se, že jste spolu každou noc zpívali 'Buy Me A Rose'.
"No jasně! Buy me a rose..." (zpívá) "Díky tomu se stal nejtarším chlápkem v country music a možná nejstarším umělcem v historii hudby vůbec, který měl #1 hit. Když vydal 'Buy Me A Rose', v té době mu už bylo kolem 65 let."
V rozhovoru pro CMT jsi minulý rok hovořil o projektu 'Billy Dean Sings Richard Leigh' a znělo to, jako že to má být první ze série projektů, které mají vzdát hold textařům. Plánuješ tedy nahrát další alba, která budou poctou dalším textařům?
"Ano. Chtěl bych nahrát album písní Hugha Prestwooda. Jsem jeho velký fanoušek a stejně tak jsem fanoušek Krise Kristoffersona. Mým hlavním účelem bylo vzbudit pozornost a poukázat na fakt, že kvůli nelegálnímu stahování hudby za chvíli nebude práce pro profesionální textáře. Velmi tím pak utrpí kvalita hudby, protože tihle chlápci vezmou své neuvěřitelné nadání někam jinam a budou z nich doktoři nebo právníci, kterých už máme spousty, ale hodili by se nám nějací textaři. Takže jsem chtěl aspoň malým dílem přispět k tomu, že bych mohl lidi seznámit s nějakými jejich písněmi, které nejsou moc známé. Také mám teď připraveno celé album písní, které jsem napsal já, ale zatím jsem je nenatočil. Takže se na to musím vrhnout a ty písně natočit, ale zároveň si nejsem jistý, zda to chci udělat stejným způsobem, jako jsme točili muziku v posledních letech. Chybí mi totiž nahrávání před živým publikem. Chtěl bych nahrávat desku před nějakým obecenstvem."
Na tvých stránkách jsem viděl informace o albu 'Remakes & Remixes'. Kde se dá sehnat?
"Je to na iTunes, ale ve skutečnosti je na tom jen jedna píseň. Jednalo se o chybu z důvodu mé nepřilišné zdatnosti při práci s počítačem. Snažil jsem se tam nahrát celé album, ale nahrála se jen jedna píseň. Hodně se mi líbil název toho alba. Nahrál jsem znovu spoustu mých starých písní."
Protože master nahrávky patří Capitolu a Liberty?
"Přesně tak a pak taky proto, že díky novým technologiím jim je dnes možné dát ještě lepší zvuk. Každých 15, 20 let tím můžete své nahrávky vylepšit, pokud jste tedy ještě naživu. A já naživu ještě jsem." (smích) "Ale opravdu nadšený jsem ohledně té nové muziky. Mám spoustu nového materiálu, který lidi může nebo nemusí zajímat. V této chvíli je má osobní laťka nastavena velmi vysoko a chtěl bych, aby lidé slyšeli muziku, kterou komerční mašinérie neumí vždy vyprodukovat. Je třeba to udělat postaru, doslova chodit od dveři ke dveřím a hrát ji všude naživo."
Takže tvým dalším krokem bude nahrání country alba s tvými písněmi a potom další pocta textařům?
"Ano, a chtěl bych to nahrát s více tradičním zvukem. Tradiční country hudba má takový svůj lidský smysl pro humor a velmi prosté písně, které si lidi mohou poslechnout jednou nebo dvakrát a už se mohou přidat taky. Písně, které budou mít onen smysl pro humor, aby dokázaly rozesmát a taky byly trochu nefunkční. Když jste v country hudbě, tak jste tak jako tak z nefunkční rodiny. Musíte být z nefunkčí rodiny, jinak nemůžete dělat country. Kenny Rogers říká, že si vybudovat celou kariéru na písních jako 'Daytime Friends And Nightime Lovers', 'Lucille', 'Coward Of The County', všechny o dysfunkčních rodinách." (smích) "Ty písně jsou prostě páteří country music!"
Na tvých stránkách je unikátní nabídka a tou je možnost nechat si objednat komerční píseň. Kdybych si tedy chtěl objednat píseň nebo jingle na propagaci mých stránek nebo společnosti, opravdu si na to mohu najmout Billyho Deana?
"Jo, ale jsem strašlivě drahý!" (smích) "Ale jo, děláme to. Zjistil jsem, že řada firem se potřebuje naučit jak své poselství vtěsnat do 2, 3 minut. Je to spíš o vzdělávání. Ve skutečnosti učíme společnosti jak u svých lidí, svých zaměstnanců, podpořit jejich vlastní kreativitu. A mým úkolem je ukázat srdce oné společnosti. Řada firem se nerada vychloubá sama o sobě, ale já pro ně mohu napsat píseň, ve které je vychválím. Opravdu to je jednoduché. Cenově je to tedy dost mastné, ale vyplatí se jim to!"
Vadí ti, když se k tobě lidé hlásí na veřejnosti?
"Ale ne, v žádném příadě. Dělá mi velkou radost, že mohu někomu dalšímu udělat radost a navíc když to mohu udělat osobně. Dobře vím, kde jsou zadní vrátka a jak kdyžtak zmizet. Myslím, že je skvělé, když jsou z vás lidi u vytržení a to se asi nepovažuju za celebritu, prostě jsem jen zpěvák a těxtař. Ale pokud mohu na něčí tváři vyvolat úsměv, tak od toho tady jsem."
Často s fanoušky komunikuješ online, na Facebooku, Twitteru i na svých stránkách. Myslíš, že je dnes pro umělce důležité být v osobním kontaktu s fanoušky?
"Myslím, že je to nutné, protože oni toho mají spoustu na výběr, je tady hrozně moc konkurence. Dřív to bylo tak, že jste mohli poodstoupit a jakoby se schovat za závěs, když po vás lidi chtějí to, co nemohou dostat. Myslím, že do určité míry to stále platí. Ale když jste trpěliví a s někým komunikujete osobně, tak se z něj stane fanoušek na zbytek života."
Doporučil bys tedy dalším umělcům, jejichž internetové profily spravuje management nebo publicista, aby se také osobně zapojili?
"Určitě! Ve skutečnosti je v poslední době vidět řadu umělců, kteří cíleně po manažerech a svých týmech vyžadují, aby se tomu věnovali, protože si uvědomují význam komunikace s fanoušky. Můžete vidět řadu umělců, kteří říkají, že je potřeba dělat častěji živé chaty nebo častěji publikovat nový materiál. A také to zabírá hodně času a já jsem v tomto ohledu trochu pomalý. Ale pokud tato skupina lidi podporuje to, co děláte, pak to má smysl. Předpokladem je, aby komunita podporovala své umělce. Oni jsou tím, pro koho děláme novou hudbu, za kterými cestujeme na koncerty a oni to musí podpořit."
Děkuji.
(Billy Dean & Petr Mečíř - Nashvile, TN, 30.6.2010)
(C) Petr Mečíř 2011. Všechna práva vyhrazena.