USA 2015 - Den 16 - Grand Ole Opry

Nejnáročnějším úkolem celého pobytu v Nashvillu pro mě bylo dostat se do zákulisí Grand Ole Opry a to ještě na konkrétní termín 10.7., kdy měli být v Opry Neal McCoy, Joe Diffie a Wade Hayes, což je úplná sestava snů! Když ještě žil George Hamilton IV, stačilo mu zavolat a dal mě na seznam hostů téměř na kteroukoliv show, i když třeba sám daný večer neúčinkoval. Teď jsem o tento kontakt přišel a navíc mezitím byla zpřísněna pravidla pro zákulisí v Opry. Nyní může hosta pozvat pouze účinkují, který ten večer hraje. Mezi členy Opry mám sice známé Jan Howard a Jeannie Seely, které by mě tam možná dostaly, ale jako na potvoru ani jedna z těchto dam neúčinkovala tento pátek. Měl jsem vážné obavy, že se letos do Opry vůbec nedostanu. Zkusil jsem pár dalších kontaktů včetně George Hamiltona mladšího, ale ten už si bohužel sám v Opry ani neškrtne. Napsal jsem také přímo Joeovi Diffiemu a ten mi odepsal, že jeho seznam hostů je již bohužel plný. Ale aspoň odepsal... Už to vypadalo dost beznadějně, ale na poslední chvíli mě na seznam hostů zapsal manažer Billa Andersona. Musím říct, že jsem to od něj nečekal, protože už to je 7 let, co mi zařizoval rozhovor s Billem a přestože jsme propojeni na Facebooku, moc kontzakt neudržujeme. Bylo to od něj opravdu milé. Hlavně že jsem mohl vyrazit do Opry!

Dorazil jsem k zadnímu vchodu a hned jsem viděl přistavený zájezdní autobus Neala McCoya. Sám Neal stál venku v kraťasech a tričku a čekal na zbytek družiny, aby se přesunuli do Opry. Prošel jsem kolem nich a ve vstupní chodbě jsem se potkal s Crystal Gayle. Tlupa Neala McCoye šla hned za mnou, tak jsem Nealovi, který šel v čele, podržel dveře a přivítal ho v Opry. Neal mi podal ruku a představili jsme se. V zákulísí jsem se pak po 5 letech potkal s Joem Diffiem a konečně jsem se seznámil i s jeho starší dcerou Karou, kterou jsem do té doby znal jen přes Facebook. S Vincem Gillem jsme se na chodbě pozdravili skoro jako už staří známí :-)

Největší radost jsem ale měl z Wadea Hayese, protože o setkání s ním jsem usiloval celé roky. Před pár měsíci jsem podpořil vydání jeho nové desky "Go Live Your Life" a moje jméno je v bookletu CD uvedeno v seznamu přispěvatelů. Krátce jsem se s Wadem potkal už v roce 2010, ale rozhovor tehdy nevyšel. Pak Wade onemocněl a téměř 2 roky byl doslova na smrtelné posteli. Našli mu totiž rakovinu tlustého střeva ve 4. stadiu, šanci na přežití měl 8%, ale vyhrabal se z toho, pak se nemoc vrátila a jako zázrakem se z toho dostal i podruhé. Teď už zase normálně žije jako dřív a občas vystupuje jako motivační řečník na různých lékařských konferencích, protože ani doktoři nechápali, jak to mohl přežít. Byl jsem moc rád, že jsme se mohli konečně setkat. Měl jsem s ním v Opry předjednaný rozhovor přes jeho manažera, ale evidentně bylo něco špatně, protože Wade o ničem nevěděl a časově se mu to už nehodilo. Já však naštěstí věděl, že další den hraje jinde v Nashville a Wade souhlasil, že můžeme udělat rozhovor tam.

Po hudební stránce bylo představení v Grand Ole Opry dokonalé. Joe už tradičně hrál "Third Rock From The Sun", Wade dal svůj úplně první hit "Old Enough To Know Better" a pak letošní novinku "Go Live Your Life", Neal zahrál superpecku "Wink" a pak gospelový standard "How Great Thou Art", za který se mu dostalo strhujících ovací ve stoje. Vince na závěr zazpíval moji oblíbenou "If You Ever Have Forever In Mind". Na programu byla i vycházející hvězda Cam, která zazpívala aktuální hit "Burning House" a také veteráni Bill Anderson, Bobby Osborne, Connie Smith a Crystal Gayle.

Dnešní večer byl asi takovým vyvrcholením celého mého pobytu, protože setkat se za jeden večer s Nealem McCoyem, Joem Diffiem, Wadem Hayesem a Vincem Gillem je vážně pecka!